Z blogu Karin Marques, zakladatelky Klubu K2, o.p.s. v reakci na současné diskuse o pobytu dvouletých dětí ve školkách:
Dvouleté děti patří nejen domů k mámě, ale i do školky, školičky, jeslí, dětské skupiny, rodinného centra či dětského klubu.
Není nic tragikomičtějšího, než když o mateřství diskutují muži. V lepším případě odborníci – psychologové zaštítěni výzkumy, ostatní pak znalí rodičovství coby pracující otcové. Mají intuitivní a instinktivní pocity (viz Marek Herman, Dvouleté děti do školky nepatří), že dítě musí být do tří let s mámou, jinak bude psychicky narušené. Už jsem před pár lety věřila, že se nám povedlo tuto Matějíčkovskou demagogii (překroucenou z výzkumu dětí v ústavní péči) překonat. Ale muži, kteří takto smýšlí, se nějak stále znovu a znovu objevují. Je také hodně mužů, kteří nechtějí domů „nikoho cizího“ na hlídání, „nikoho cizího“ na úklid apod. Slyšela jsem o nich od mnoha žen, které prošly Klubem K2 (poznala jsem tam přes tisíc maminek). Mnohým nezbylo než se podřídit mužovým instinktům. Tak alespoň přišly dopoledne do našeho klubu, aby nepřišly o rozum. Nikdy jsem neslyšela o žádné tradiční společnosti, která by nechala matku s dítětem každý den na 8 – 10 hodin doma, a to několik let v kuse. Každá tradiční (či méně rozvinutá) kultura na jakémkoli kontinentu se vyznačuje poměrně velkým počtem členů domácnosti a velkou komunitní pospolitostí. Matka bývá během dne obklopena jinými ženami, seniory a samozřejmě mnoha dětmi, z nichž ty starší přebírají pečovatelskou roli o mladší. Matky v těchto společenstvích velmi často pracují.
Uspořádání matky doma (většinou s jedním dítětem) po dobu tří let mi tedy nepřipadá vůbec normální a už vůbec ne tradiční. Byl to jeden z důvodů, proč jsem před 12 lety založila Klub K2, aby se z toho mámy nezbláznily. A musím říct, že to ženy ocenily! Desítky z nich se zapojily do práce v Klubu K2 jako dobrovolnice, některé zde našly dlouhodobé pracovní uplatnění a přes tisíc jich využilo našich služeb. Naše personalistické, právní a psychologické poradenství pomohlo mnoha ženám s vyjednáním pracovních podmínek při návratu do zaměstnání či v nasměrování nové profesní dráhy. A abych nebyla genderově nekorektní, ocenila to i většina mužů. Mnozí z nich děti do a z Klubu K2 doprovází, povídají si s našimi pečovatelkami, účastní se našich komunitních akcí pro rodinu. O to víc mě mrzí aktivita Marka Hermana a jím iniciovaná petice Dvouleté děti do školky nepatří.
My, matky v Klubu K2, jsme vždy dbaly o kvalitu rodinných vztahů a péče o děti. Rodina nás baví a je pro nás na prvním místě! Proto jsme se v roce 2013 staly prvním autorizovaným subjektem Národní soustavy kvalifikací pro kvalifikační zkoušku chůva pro dítě od narození do zahájení povinné školní docházky. Vždy jsme spolupracovaly s odborníky z oboru pedagogiky a psychologie (např. Radkou Lorencovou, Simonou Hoskovcovou). V roce 2014 jsme vydaly Standardy kvality péče o děti v zařízeních a ve spolupráci s Asociací rané péče a výchovy pořádáme semináře o kvalitě péče o děti do tří let pro odbornou i laickou veřejnost.
Každá máma, potažmo každá rodina, má mít právo rozhodnout se, jakou strategii v péči o své dítě zvolí. Společnost má k tomu poskytnout několik dostupných možností, ze kterých rodiče vyberou tu pro ně nejvhodnější. Mezi tyto možnosti samozřejmě patří i zůstat se svým dítětem doma. Klub K2 provází rodiče péčí o děti od narození do nástupu do školy. Nejprve k nám maminky chodí na cvičení a hrátky s batolátky. Od druhého roku nechávají maminky své děti ve známém prostředí rodinného centra jedno až tři dopoledne v týdnu na zkoušku bez maminek, nebo mohou postupně od dvou let pokračovat již v každodenní péči Školky K2. Co usnadní tak malým dětem odloučení od maminky? Pobyt ve známém prostředí, stejné tváře, stejné rituály, laskavý a respektující přístup. Rozhodně žádné dvouleté dítě v naší péči netrpí. Děti se přirozeně rozvíjejí v heterogenním kolektivu různě starých dětí. Smíšená věková skupina umožní dítěti prožít různé společenské role, od začátečníka po zkušeného lídra, který pomáhá ostatním. Je to přirozený způsob výchovy. Dvouleté děti patří nejen domů k mámě, ale i do péče jiné stálé osoby a do kolektivu různě starých děti, např. do školky, školičky, jeslí, dětské skupiny, rodinného centra či dětského klubu.
15.8. 2017, Karin Marques, zakladatelka Klubu K2, o.p.s.
[su_spacer size=“10″ class=““]