Kudy vede Putování se skřítkem Meandrem?

Dojdete na konec ulice „Za Potokem“, po pravé straně budete mít budovu zámku, na konci budovy za lampou s cedulí s názvem ulice je malý cihlový domeček s dřevěnými dvířky. Tady bydlí skřítek Popleta. Zazvoňte na zvoneček. Není –li doma, hledejte poštovní schránku na stěně po pravé straně ode dveří domečku.

Zvonili jste na zvoneček a nikdo vám nepřišel otevřít? Možná jen skřítkův kocour jménem Tygr prošel kolem, aby zkontroloval návštěvu a zase si šel po svých… Pak je jasné, že skřítek Popleta ještě není doma a bloudí někde kolem potoka Botiče. Kdo ví, co všechno už během svého výletu popletl! Vydejte se proto v jeho stopách a pomozte skřítkovi Meandrovi toho jednoho Popletu najít.

 

Postavte se zády k cihlovému domečku, dejte se přímo za nosem po cestě podél zahrádek (plot zahrádek budete mít po pravé straně). Cesta vede kolem vody, na konci plotu se stočí doprava a pokračuje zahrádkářskou kolonií.

Na konci zahrádkářské kolonie dojdete k lávce přes potok. Před lávkou po levé straně hledejte první domeček na vykotlaném vysokém pahýlu.

1. ZASTAVENÍ

U netopýra a myšky bělozubky

Legenda:

Ale ani na tomto místě skřítek Meandr Popletu nezastihl, jen tu po něm zbylo pěkné nadělení. Skřítek Popleta si půjčil od starého netopýra křídla, aby se takhle z jara proletěl nad hladinou potoka. Ale ve své roztržitosti zapomněl křídla vrátit netopýrovi zpátky. Pomůžeš skřítkovi Meandrovi napravit, co Popleta způsobil?

Úkol: 

Přečtěte si povídání od zvířátek a přiřaďte křídla tomu, komu patří.

V tomto vykotlaném stromě našli útočiště netopýr rezavý a bělozubka šedá.

Bělozubka šedá

I když vypadám jako myška, tak s hlodavci nemám nic společného. Můj nejbližší příbuzný je rejsek. Jako on mám protáhlý čumáček a živím se hmyzem. Mám výborný čich, citlivé hmatové fousky a samozřejmě krásně bílé zuby. Když beru své děti na výlet, uděláme takovou karavanu, vláček chcete-li. První dítko se zachytí zoubky za srst nad mým ocáskem, jeho bráška či sestřička se zachytí za jeho ocáskem a tak dále až jsou všichni seřazeni za sebou a vyrážíme!

Netopýr rezavý

Jsem moc rád, že jsem netopýr, protože my netopýři jsme jediní savci, kteří umí létat. A to dokonce po tmě. Já rád vylétám už za soumraku, takže mě můžete někdy vidět lovit hmyz nad vodou nebo i vysoko mezi stromy. Na to, abych chytil malinkého komára nepotřebuji žádný ostříží zrak. Místo toho vydávám ultrazvukové signály, které lidé neslyší, a díky kterým „vidím“ komára na tři metry a můru i na pět metrů.

 

Popis cesty:

Pokračujte po lávce a držte se vpravo na cestě vedoucí podél potoka. Vaše kroky se budou ubírat pořád po této cestě, až dojdete k místu, kde na úrovni žlutých bytových domů stojí přes cestu dřevěné zábradlí (průchozí dřevěný plot) a kde na potoce šumí malý splav. Druhý domeček hledejte pod splavem na břehu potoka u největšího stromu (topolu) v okolí.

2. ZASTAVENÍ

U stromových skřítků

Legenda:

Skřítek Popleta přišel v předjaří navštívit malé stromové skřítky, kteří bydlí zde v korunách stromů. Skřítek olšový, skřítek topolový, skřítek vrbový a skřítek bezový  společně s naším známým Popletou vyšplhali jednoho pěkného teplého večera na špičku vysokého topolu a koukali se na sluníčko, jak se ukládá ke spánku. Byla to taková nádhera. Najednou náš Popleta kouká, že jeho malí kamarádi usnuli. Popleta je roznesl do postýlek, ale to by nebyl on, aby to zase celé nepopletl. Skřítky odnosil do postýlek, ale špatně. Když sem dorazil skřítek Meandr, byli stromoví skřítci zakutaní pod peřinkami a tvrdě spali. Milý Meandr si tak ani nevšiml, jak je vše popletené. Aby se každý skřítek mohl vrátit do své vlastní postýlky na svém stromě, potřebuje pomoc. Jak na to?

Úkol:

Je to snadné. Postačí, když dobrý člověk položí svoji ruku na kmen stromu a zvolá do koruny stromů:

          u vrby: „Skřítku, skřítku vrbový, vrať se do své koruny!“

          u olše: „Skřítku, skřítku olšový, vrať se do své koruny!“

          u topolu: „Skřítku, skřítku topolový, vrať se do své koruny!“ 

          u bezu: „Skřítku, skřítku bezový, vrať se do své koruny!“

Olše

Jsem nenáročný strom a rychle rostu. Zpevňuji břehy či svahy. Poznáte mě podle malých šištic. Na podzim se mé listy nezbarvují a opadávají zelené. Mé dřevo je měkké s oranžovým nádechem, a tak jej často používali řezbáři.

Topol

Jsem jeden z nejrychleji rostoucích stromů v Čechách. Dříve se mé měkké dřevo využívalo na topení. Líbí se mi u vody. Mé lístky mají protaženou špičku. Slyšeli jste někdy šelestivý zvuk, který se nesl z korun stromů? Ano? Tak to byl Topol osika, jehož lístky se třepotají i v lehkém vánku.

Vrba

Ráda rostu u vody. Mé mladé proutky jsou ohebné, a tak z nich lidé odpradávna vyrábějí košíky, ošatky nebo pomlázky. Mé kořeny zase dobře poslouží v kořenových čističkách. Listy mám podlouhlé a štíhlé, květy v jehnědách a v tobolkách mám ochmýřená semínka, která po dozrání poletují vzduchem. Neletí zrovna nějaké kolem?

Bez černý

Jak se říká: „Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni.“ I když jsem menší strom nebo spíše keř, lidé si mě vždy vážili pro mé léčivé účinky. Mé listy jsou složené z menších lístků, jedovaté, ale také léčivé. Mé bílé květy jsou výborné na čaj, když jste nachlazení. Na podzim dozrávající fialové bobulky jsou také léčivé, ale zasyrova je raději nejezte.

Popis cesty:

A je to. Všechno je zase tak, jak má být. Můžete se vydat k dalšímu domečku. Tentokrát máte před sebou trošku delší úsek. Projdete územím s lidskými obydlími a pak se zase vrátíte do divočiny. Pečlivě si nastudujte cestu, není složitá:

Pokračujte dál po cestě proti proudu potoka, projdete další dřevěné zábrany. Po chvilce cesta vede podél malé silnice, na jejímž konci uvidíte most s modrým zábradlím. Most přejděte a pokračujte dál proti proudu potoka podél plotu z vlnitého plechu. Zhruba 30 metrů před  koncem plechového plotu, před místem, kde se Botič výrazně stáčí od cesty vlevo je plácek s přístupem k vodě. Tady, blízko vody, hledejte útlý javor označený výrazným zelenožlutým puntíkem a na něm další domeček.

Úkol na cestu:

Až přejdete most, zpozorněte a hledejte na druhém břehu potoka starý odumřelý strom z fotografie. Pečlivě si ho prohlédněte a zamyslete se. Komu všemu může takovýto odumřelý strom být ještě prospěšný?

3. ZASTAVENÍ

Kde se nic nepopletlo

Legenda:

To je nevídané. Tady je vše tak, jak má být. Skřítek Popleta tudy zřejmě proběhl tak rychle, že tu ani nestihl způsobit žádné zmatky. Asi už se po dlouhé zimě nemohl dočkat na shledání s dalšími sousedy.

Popis cesty:

K dalšímu domečku vedou dvě cesty, volba je na vás:

1. Komfortní kočárková:

Pokračujte dále po široké cestě podél plotu, na rozcestí zahněte doleva. Půjdete po asfaltové cestě a po 20 metrech odbočíte vlevo na pěšinu vedoucí do lesíka. Dorazíte na místo, kde se obě cesty (kočárková a terénní) spojují. Vašim zrakům neunikne velký padlý strom, který znáte z obrázku. Zhruba 15-20 metrů od kořenů tohoto stromu roste na břehu potoka  „strom bez koruny“ – strom s velkou větví  a uříznutým kmenem. V něm najdete čtvrtý domeček.

2. Terénní podél vody (kde projede i kočárek – záleží na počasí, vozidle, náladě řidiče)

Pokračujte po pěšince vedoucí podél potoka, až dorazíte k místu, kde se schází více cest a Botič zde dělá výraznou zatáčku vlevo. Na tomto místě se spojují cesty (kočárková a terénní). Vašim zrakům neunikne velký padlý strom, který znáte z obrázku. Zhruba 15-20 metrů od kořenů tohoto stromu roste na břehu potoka  strom bez koruny – strom s velkou větví  a uříznutým kmenem. V něm najdete čtvrtý domeček.

4. ZASTAVENÍ

U broučků

Legenda:

Už jste skoro v půlce cesty. Skřítek Meandr si při hledání skřítka Poplety udělal v těchto místech čas na odpočinek a dal si něco dobrého na zub. I vy si můžete najít nějaké pěkné posezení na některé z přírodních laviček, které jsou zde kolem. Jako třeba ta z velkého dutého kmene, který leží podél cesty. Dobře si jej prohlédněte. Vidíte ty zvláštní obrazce, které vypadají trochu jako kytičky nebo pavouček, co chtěl být možná stonožkou? To jsou chodbičky, které tu vykousaly larvy dřevokazných broučků. Můžete si vzít papír, položit ho na chodbičky a hustými tahy obyčejnou tužkou chodbičky prokreslit.

Úkol: 

Hledejte cestičky od larev či broučků i na dalších kmenech v okolí, můžete si je prokreslit nebo jen důkladně prohlédnout. 

Popis cesty:

Není kam spěchat, půjdete malebnou divočinou, kterou stojí za to pěkně prozkoumat či doslova prolézt, mezi cestou a potokem určitě objevíte  spoustu malebných zákoutí a přírodních prolézaček.

Chcete se podívat, kde odpočívají skřítci? V místě, kde začíná území velkých padlých  stromů je na protější straně potoka vysoký břeh. Když budete mít štěstí, zahlédne tu skřítka v malé houpací síti.

Pokračujte stále stejným směrem s kočárky po široké cestě nebo podél potoka dobrodružnou cestou. Minete odbočku k brodu přes potok, zhruba po 15 metrech od této odbočky se svažuje cestička k Botiči. Sejděte po ní k břehu potoka, kde uvnitř kmene staré mohutné zlomené vrby najdete pátý domeček.

 

5. ZASTAVENÍ

U staré vykotlané vrby

Legenda:

Ani u brodu Meandr skřítka Popletu nepotkal, zato tu našel zvláštní ceduli „Pozor krokodýl!“. Vodoměrky Meandrovi vyprávěly, jak tudy šel před časem skřítek Popleta a jak ho tu zastihl prudký déšť a ony ho poslaly schovat se sem ke Krokodýlovi, jak říkají této vykotlané vrbě. Jenže Popleta se krokodýla tak vylekal, že místo toho, aby se schoval před deštěm, začal honem stloukat tuto cedulku s varováním pro další kolemjdoucí. Udělal si uzlík na kapesníku, aby na nic nezapomněl, a běžel varovat rybky výše proti proudu.

Úkol:

Prohlédněte si torzo staré vrby. Také vám připomíná krokodýla? Nebo v ní vidíte něco jiného? Ať tak nebo tak, Popleta rybkám výše proti proudu asi pěkně s krokodýlem zamotal hlavy. Zkuste proto vzít malinký kousíček zpráchnivělého dřeva uvnitř kmene staré vrby a pečlivě si ho schovejte. Až přijde správný čas, bude se vám hodit.

Popis cesty:

Zde se opět vaše kroky mohou rozdělit, k dalšímu domečku vedou dvě cesty:

1. Komfortní kočárková

Pokračujte po široké cestě do mírného kopečka, až dojdete k asfaltové cestě. Na rozcestí se dejte vlevo, po pravé straně budete mít ohrady pro koně. Dojdete k velkému jezu (jez Marcela). Postavte se na plácek u jezu, ve směru další cesty (proti proudu potoka) uvidíte po levé straně pěšiny další torzo starého uschlého stromu (doslova svítí, je holý bez kůry). Na něm bude další domeček.

2. Terénní podél vody (nekočárková)

Pokračujte pořád dál podél potoka, dojdete k velkému jezu (jez Marcela). Postavte se na plácek u jezu, ve směru další cesty (proti proudu potoka) uvidíte po levé straně pěšiny další torzo starého uschlého stromu (doslova svítí, je holý bez kůry). Na něm bude další domeček.

6. ZASTAVENÍ

U jezu – ptačí zastavení

Legenda:

Než došel skřítek Popleta až sem k jezu, přestalo pršet, vysvitlo sluníčko a ptáčci krásně prozpěvovali. Popleta si zpíval s nimi a z té krásy úplně zapomněl na krokodýla. Posadil se pod třešní, mžoural do sluníčka, poslouchal vzdálené hučení jezu a na poletující ptáčky volal jmény. Ten den létalo v okolí spousty ptáčků a skřítek Popleta jejich jména začal plést. Pomůžete skřítkovi Meandrovi pojmenovat ptáčky správně?

Úkol:

Na třešni nedaleko tohoto domečku sedí na větvích tři ptáčci. Pomocí přivázaných kamenů si je spusťte k sobě. Určitě dokážete podle popisů na kartičkách jednotlivé ptáčky správně pojmenovat.

Popis cesty:

Pokračujte pořád proti proudu potoka dál cestičkou podél vody. Dojdete na rozcestí. Po vaší pravé straně straně leží u cesty klády, u nich hledejte další domeček.

Sýček obecný

Jsem čiperná malá sovička, velká asi jako kos. Létám v noci a lovím hmyz, drobné myšky či ptáčky. Hnízda si stavím v dutinách starých stromů nebo v puklinách zdí. Mé vědecké jméno je Athene noctua, což znamená Athénina sova, sova bohyně moudrosti.

Ledňáček říční

Jsem malý barevný modrooranžový lesklý ptáček. Létám nad vodou, kde lovím malé rybky. I když jsem barevný, tak se ve třpytu vody snadno ztratím. Hnízdím v norách, které si vyhrabávám v březích. Své hnízdo mám vystlané drobnými rybími kůstkami.

Žluna zelená

Jsem větší zelenožlutý ptáček s červenou čepičkou. Celé dny obratně šplhám po kmenech stromů a slídím v každé skulince, kde hledám něco dobrého k snědku. Ale dokážu i běhat dobře po zemi. Mám až 10 cm dlouhý lepkavý jazyk, kterým dobývám různě larvy, brouky či mravence.

Konipas horský

Jsem elegán potoků, vždy štíhlý a uhlazený. Lehce létám nad hladinou a tanečními pohyby pobíhám po břehu a hledám hmyz, mou jedinou potravu. Mám dlouhý černý ocásek, kterým stále pohybuji nahoru a dolu. Hnízdím v polodutinách nebo různých výklencích.

7. ZASTAVENÍ

U lužního lesa

Legenda:

V tomto domečku bydlí starý skřítek jménem Babočka, kterému ale nikdo neřekne jinak než Admirál. Kdysi totiž neohroženě brázdil se svým škunerem peřeje Botiče a pomáhal nejrůznějším broučkům, kteří přecenili své plavecké síly. Teď je už ale dávno v admirálském důchodu a má dost času věnovat se svému velkému koníčku – motýlům.

Skřítek Admirál pěstuje kolem Botiče vhodné byliny, aby měly motýlí maminky kde snést vajíčka a motýlí miminka (malinkaté housenky) měla kde růst a co jíst. Dohlíží, zda se kukly správně zakuklily, a později posílá motýlí vánek, aby osušil křídla nově vylíhnutým motýlům. A o tom všem rád a krásně vypráví.

I skřítek Popleta si vždy rád při svých cestách kolem Botiče poslechne Admirálovo vyprávění. Ani tentokrát neudělal výjimku. Jenže! Popleta se při vyprávění o kouzelné proměně housenky v krásného motýla tak zasnil, že se mu zdálo, že je z něj motýl Otakárek fenyklový. A jak rozhodil rukama, aby mohl vzlétnout, shodil poličku, na které měl Admirál svůj motýlí kalendář. A tak když k němu přišel skřítek Meandr hledat svého popleteného kamaráda, našel Admirála, jak se drbe ve vlasech a říká: “Do námořnické čepice, jak jen to bylo?”

Úkol:

Pomůžete skřítkovi Meandrovi napravit, co popleta popletená, skřítek Popleta, popletl? Seřadíte motýlí kalendář zase správně popořádku?

Popis cesty:

Pokračujte po cestě podél vody. Dorazíte na místo, kde bude po levé straně loučka s lavičkou s výhledem na ostrov s tůní. Předposlední domeček najdete na jednom ze stromů za lavičkou.

8. ZASTAVENÍ

U žabí tůně

Legenda:

Skřítek Meandr si řekl, že se poptá i u žabek, jestli náhodou ony neviděly skřítka Popletu. Jak se tak blížil k jejich domečku, uslyšel kuňkavé lamentování. Nahlédl dovnitř a uviděl Kuňku, Skokana a Ropuchu, jak se snaží zpívat podle žabích not, ale každou chvilku se zarazí a neví jak dál. Ukázalo se, že žabky skřítka Popletu opravdu viděly.  Zastavil se u nich před časem a nabídl se, že jim pomůže s přípravami na velký žabí koncert. Jenže náš milý Popleta poplete, co může, a tak omylem zamíchal mezi noty a houslové klíče žabí vajíčka, pulce (s nožičkami i bez) a dokonce i jednu malou žabku. Nebo že by to bylo obráceně a to, co plete žabky ve zpěvu, jsou noty a houslové klíče?

Úkol:

Zkuste spolu s Meandrem pomoci žabkám složit za sebou žabí noty na písničku o tom, jak se z malého žabího vajíčka stane postupně dospělá žabka. Poskládejte přiložené obrázky do správného pořadí.

Popis cesty:

Pokračujte po cestě stále proti proudu potoka k další lavičce, které je na břehu zpevněném kamennou zídkou. Na plácku pod zídkou blízkou vody roste velká vrba. Tady hledejte další domeček.

9. ZASTAVENÍ

U ryb sladkovodních

Legenda:

Cestou od žabek si skřítek Popleta prozpěvoval žabí písničku a k tomu si vesele skákal jako žabka. Hoplá! Hoplá! A kuňk! A kvák! A hoplá! Než takto doskákal až k rybkám, tak se pěkně zapotil. Vytáhl svůj kapesník, aby si utřel čelo, ale jen ho uviděl, tak se lekl. Byl na něm uzlík, který mu měl připomenout varovat rybky před krokodýlem!  „Jsem já to ale popleta, málem bych zapomněl,“ pomyslel si a honem volal na rybky, aby se schovaly, neplavaly dál po proudu a každému raději tvrdily, že jsou velryby. Na ty si prý krokodýl netroufne.  Pomůžete skřítkovi Meandrovi uklidnit vystrašené rybky?

Úkol:

Pokud jste donesli kousek ztrouchnivělého dřeva z kmene staré vrby až sem, pošlete ho po vodě jako vzkaz rybkám, že na Botiči žádný krokodýl nebydlí. Jestli se vám kousek kmene po cestě vytratil, stačí, když hodíte do vody lístek nebo větvičku.

Zahlédli jste v potoce nějaké rybky? A vypadaly jako velryby? Nebo spíš jako některá z rybek na obrázcích?

Popis cesty:

Jupííí, máte před sebou poslední úsek cesty. Bude trochu delší a na konci vás čeká malá odměna.

Cesta k cíli:

Pokračujte po cestě stále podél  vody. Dojdete ke „STEZCE NABOSO“ u Kozinova náměstí. Na jejím konci se vám otevírají dvě možnosti:

1. Kočárková varianta:

Od „stezky naboso“ (za stromem ozdobeným velikonočními vajíčky) pokračujete do mírného kopce po chodníku kolem gymnázia až ke STARÉ KOVÁRNĚ (roh Kozinovy a Selské ulice). Za kovárnou zahněte doleva, dojdete ke kostelíčku. Ten obejdete. Pod kostelem se rozprostírá farní zahrada. Neváhejte a vejděte do velkých vrat. V zahradě hledejte otevřený přístřešek se zavěšenou bílou větví.

2. Nekočárková varianta:

Od „stezky naboso“  pokračujte z Kozinova náměstí dlážděnou cestou vlevo okolo vody k domu č.p. 2. Za domem vedou schody, které končí u vrat do farní zahrady. Neváhejte a vejděte. V zahradě hledejte menší otevřený přístřešek se zavěšenou bílou větví.

10. ZASTAVENÍ

V zahradě

V této krásné zahradě se konečně oba skřítkové setkali. Skřítek Meandr při hledání svého kamaráda, najednou uslyšel, jak si někdo tenkým hláskem prozpěvuje. Ten hlásek mu byl povědomý, a tak se za ním rozeběhl. Když doběhl až sem, uviděl skřítka Popletu, jak zalévá stromky, aby dobře rostly. Oba skřítkové měli velkou radost ze svého shledání!

Jen Popleta najednou trochu zesmutněl a ukázal svému kamarádovi stromek, který ne a ne se zazelenat. „Ale ty můj milý Popleto, vždyť to není stromek, ale větvička na ozdobu! Ale jestli chceš, můžeme tam každý vykouzlit jeden lístek.“ A tak skřítek Popleta i skřítek Meandr pověsili na větvičku každý lístek se svým jménem na památku svého shledání.

Než se rozeběhnete po zahradě, přidejte, prosím, na památeční stromek také svůj lísteček se jménem či značkou (k výrobě lístečku vám poslouží přiložený materiál). Vždyť bez vaší pomoci by bylo vše ještě popletené.

Skřítkové vám tu nechali malý dárek za to, jak jste pomohli napravit všechny patálie, které skřítek Popleta na své cestě způsobil. Vše je zas tak, jak má být, a za to vám patří velké poděkování.

 

P. S.: Pokud máte ještě dost času a sil, můžete pokračovat do Toulcova dvora (rozkvetlý sad, spousta zvířat a mláďat, mokřad,… a také možnost občerstvení).

S. O. S. Putování skřítka Meandra

1 komentář u „S. O. S. Putování skřítka Meandra

  • 18. 5. 2022 (19:49)
    Trvalý odkaz

    Putování skřítka Meandra bylo skvělý, moc jsme si to se synem užili! Děkujeme

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *