Klub K2 jsi zakládala, když jsi byla na mateřské dovolené a měla malého syna a dceru. Teď všichni vyrostli a Klubu K2 je 15 let. Jaký z toho máš pocit?
Cítím se od Klubu K2 odpoutaná, osamostatnil se a už mě nepotřebuje. Je to příjemný pocit, protože vím, že jsme mu dali dobrý základ, dokáže se o sebe postarat a neztratí se. Podobně jako moje děti, které letos oslavily 16 a 18 let.
Zpovzdálí tedy Klub K2 pozoruješ a jsi spokojená?
Ano, jsem ráda, že pořád existuje a dobře funguje.
Dnes v Klubu K2 figuruješ jako předsedkyně správní rady. Co si pod tím představit?
Celý náš tým, tzn. tříčlenná správní a tříčlenná dozorčí rada, tvoří podpůrný tým pro ředitelku Klubu K2. Každý vedoucí jednotlivých poboček má své týmové hráče, ale ředitelka celé organizace ne. Pomáháme jí dělat strategická rozhodnutí, snažíme se ulevit od tíhy, jaká na tebe padne, když jsi na zásadní rozhodnutí sám. Navíc jsou tady zákonem stanovené povinnosti, jako kontroly výročních zpráv, uzávěrek apod., ale nejdůležitější je právě ta podpora.
Předsedkyně správní rady i všichni její členové jsou dobrovolníci. Jaké je tvoje současné zaměstnání?
Jak moje děti i děti kolem mě rostly, hodně lidí se mě ptalo, jestli budu ideály a myšlenky spojené s Klubem K2 přenášet i dál, na další stupně vzdělávání. Nakonec se naplnil můj sen a po aktivitách pro miminka, dětském klubu pro nejmenší děti a Školce K2 jsem se stala ředitelkou základní školy. Vlastně jsem vždycky o krok pozadu za svými dětmi, nejprve si s nimi danou vývojovou etapu projdu a na základě získaných zkušeností realizuji pro ostatní. Je moc milé, že do „mé“ školy se dnes hlásí děti, které prošly Klubem K2, jejich rodiče cítí tu souvislost a líbí se jim principy, které naplňujeme.
Naposledy jsme spolu o Klubu K2 mluvily před pěti lety, u příležitosti desátého výročí jeho založení. Změnil se od té doby nějak?
Velkou radost mám z rozvoje Rodinného centra K2. Tam se sešel mimořádně aktivní tým, který dokáže podpořit komunitní život a má řadu dobrých nápadů, které také realizuje.
V čem je Klub K2 lepší, jiný, než sis kdy myslela, že by mohl být?
Mile mě překvapilo, že K2 nakonec dokázal provozovat několik let firemní školku pro Akademii věd. Pokoušela jsem se o to několik roků, jednala s desítkami firem, věnovala jsem tomu hodně energie a stále se nedařilo. Už jsem to osobně vzdávala. To, že jsme to nakonec zvládli, je pro Klub K2 velmi dobrá reference. Jsme schopni založit firemní školku a následně ji provozovat.
V čem je Klub K2 ještě schopný?
Klub K2 není jen ostrůvek sám pro sebe. Daří se mu komunikace s veřejností i s úřady a partnery. Dokáže vzájemně propojovat další organizace, aktivity, komunitní lídry apod. Tato podpora komunitního života je velmi cenná. Zároveň je ale silný i ve své vnitřní komunikaci. Je založen na osobních přátelstvích, ale přesto neztrácí svou profesionalitu. Umí hrát jako tým. Takový byl vždy a to je jeho velká deviza.
Když jsi Klub K2 zakládala, jeden z důvodů byl, že tehdy byla nabídka pro rodiče s dětmi velmi malá. Dnes je možností mnohonásobně více. Proč by si podle tebe měli rodiče vybrat Klub K2?
Jedním z důvodů je rozhodně právě osobní, přátelský přístup, na jehož základě vznikají blízké vztahy přesahující komerční službu. Důležité také je, že věříme hodnotám, na kterých je celý Klub K2 postaven: rodina, přátelství a kreativita. Věříme v hodnotu rodiny, v každé její formě, kterou si její členové podle svého nejlepšího vědomí vytvářejí. My jsme tady pro ně a nabízíme jim podporu. Nesoudíme, pomáháme. Žijeme tím.